po minulé konzultaci jsme chtěly prověřit další pohledy na město s novou zástavbou z míst, odkud máme pocit, že je Střekov vnímán. Soustředily jsme se na varianty dominant, které nám přišly nejvhodnější a porovnávaly jsme je s variantou dostavby městských bloků.
Nejprve pohledy:
1. od nájezdu na Mariánský most
2. z ulice od pošty
3. z protějšího břehu
Poté jsme se přesunuly do půdorysu, abychom ověřily, jak můžeme promítnout dosavadní analýzy do formování veřejného prostoru. Pracujeme se dvěma scénáři - doplněním struktury městských bloků a dominantou. Vrátily jsme se k analýze charakteru zástavby a navázaly na ideu páteře. V severní části je zástavba "širší" a má spíše městský charakter, tudíž umožňuje vytváření lokálních center dál od řeky. V jižním cípu se naopak jedná o menší bytové a rodinné domy, "centrem" území je spíše lineární osa. Podle našeho názoru nejde o probourání městského bulváru, ale spíše o zpříjemnění pěšího průchodu celým Střekovem.
A)
městské bloky
V současnosti má severní část Střekova náměstí/park u pošty a další park naproti budově soudu. V první analýze jsme prověřovaly, jestli Střekov potřebuje další veřejný prostor, popřípadě, jestli by přesunutí parku dále od řeky podpořilo fungování města. Nový veřejný prostor by podle našeho názoru neměl potlačit význam náměstí u pošty.
V návaznosti na propojení veřejných prostorů i jižní částí Střekova navrhujeme i dostavbu bloků u železnice. Součástí je i doplnění veřejné vybavenosti například mateřskou školou v blízkosti dětského hřiště a nábřeží. (inspirováno diplomem)
Náměstí u pošty vnímáme jako přirozený středobod Střekova, má svou zelenou i zpevněnou část, kterou bychom rády rozšířily i do části naproti Činohernímu klubu.
A1)
V této variantě zanecháváme park u nábřeží, stávající vysoká budova soudu mění svoje využití na kancelářské prostory, zbytek je nahrazen obytným blokem. V místě tří volných bloků umisťujeme bytovou zástavbu o 4 až 5 patrech, v nejjižnějším bloku je v přízemí umístěn obchod (Lidl) s parkováním v části vnitrobloku, v nejsevernějším bloku je umístěna budova veřejné vybavenosti (například komunitní centrum, ZUŠ,...) s malým náměstím, které tvoří lokální centrum nové zástavby, jeho malá část je zelená. Všechny ulice kolem nových bloků zůstávají průjezdné, naopak bloky v severní části jsou autem přístupné pouze ze strany od města.
A2)
V druhé variantě přemisťujeme park z nábřeží na jeden z nově vzniklých bloků. V místě bývalého parku má nový obytný blok ustoupenou uliční čáru stejně jako protější soud, aby vznikl příjemný vstup do Střekova. Nově vzniklý park je vymezen budovou na severní straně, která ho odděluje od budov soudu, které v téhle variantě ponecháváme. Na zbylých dvou blocích umisťujeme bytové domy o 4 až 5 podlažích, ulice mezi nimi je pěší zónou, aby měla směrem k parku klidnější charakter.
A3)
V dolní části Střekova v současnosti není žádná základní škola, nejbližší školy jsou přístupné pouze skrz ulici středem areálu Setuzy. V návaznosti na koncept páteře jsme spojily dva prázdné bloky a novou školu umístily naproti střední škole a úřadu, aby dotvářela oktogon. Škola zároveň tvoří fasádu pěší zóny.
B)
dominanta
V případě umístění dominanty si myslíme, že by k ní měl náležet vlastní předprostor. Jak dominanta, tak její předprostor by měl náležet k hlavní třídě vedoucí od mostu. Předprostor umisťujeme do středního bloku tak, aby byl centrem dění. Veřejný prostor zabírá poměrně velkou část bloku, proto jsme se rozhodly v tomto případě zrušit park u nábřeží. Stejně jako v předchozích, dostavujeme i bloky u železnice.
B1) věž s terasami
Dominantou je terasovitý bytový dům, jehož výška graduje směrem k oktogonu. K dominantě přiléhá park, který je na severní straně vymezen pavilonem, z části uzavřeným prostorem pro malé obchody, výstavy, atd... Terasy bytového domu jsou otočené na jih, vysoká část je tedy nezastiňuje.
B2) soud
Stejný blok jsme zkusily využít i pro umístění nové budovy soudu. Tvar je zjednodušený, z 5 patrového podstavce vyrůstá věž.
B3) věž
V poslední variantě jsme umístily věž doprostřed veřejného prostoru tak, aby ho rozdělovala na dvě menší části - zpevněné náměstí navazující na oktogon a park. Zároveň nebrání průchodu pěších skrz území.
Závěry
V obou přístupech jsme se odklonily od důrazné, přímé páteře, která protíná území. Myslíme si, že každá z částí je jiná, a proto je potřeba vytvořit veřejný prostor, který bude územím přirozeně plynout, v jednotlivých částech se přizpůsobí potřebám a zároveň bude působit jednotně.
Také si myslíme, že park je vhodné přesunout dál od nábřeží.
Zatím nám přijde, že pozitivní vývoj území nebo zkvalitnění života v něm není určeno umístěním dominanty. Zatím se nám nepodařilo najít nic, co by dominantu jednoznačně vylučovalo ani jednoznačně podporovalo.
Přestože terasovitá dominanta se nám tvarově líbí, máme pocit, že tento typ bytové zástavby generuje zvláštní mix obyvatelstva na poměrně malé ploše.
Děkujeme za komentáře
Kristýna a Sylvie
Milé dámy, skvěle! K práci, kterou provádíte bych podotknul, že se jedná o definování pohledu „ze strany města“. Tedy pokus jak území uchopit předtím, než by do něj vstoupili „silní hráči“, míněni developeři. Tedy „silní“ jen do té míry do které je místo, nebo podmínky a kontext adekvátně připraven, jinak mají rádi řešení „silové“.
OdpovědětVymazatJe to postup, který ani v Praze zatím není moc obvyklý. Když se podíváte na výstavbu Nového Karlína po roce 89 mezí Florencí a Palmovkou, něco jako celkový lay out z pohledu města tam moc nenajdete. Srovnejte si to s koncepčním urbanistickým přístupem tzv.Generel Vltavy (určitě si vygooglíte) kde se tehdejší D.A. studio pokoušelo tvořit město s ohledem na „postmoderní“ uvažování osmdesátých let, ke kterému se ale v Praze postupně propracováváme viz.teď Smíchov, nebo Hnilička na Rohanu.
Dnešní sever Karlína je určován předělujícím bulvárem, který je „vyšlý“, žádné porovnávání variant při jeho koncipováni tomuto řešení – pokud mám dobré informace - nepředcházelo. Na Palmovce se pak Pleskot pokoušel tvořit koncept „soliérů“ v zeleni – radnice, další fáze Metrostavu, akorát tyto jeho „brambory“ byly následně dostavovány – kde „nejpozoruhodnější“ je realizace Central Grupu. Podobný přístup se nyní prosazuje a zpochybňuje v případě Florence a Zahy.
I v případě Palmovky byste ale našly i mezi studentskými pracemi spoustu přístupů variujících práci Generelu Vltavy – minimálně u Kuzmenského.
Na druhou stranu i v Praze se podařilo prosadit smysluplnější přístup. A to v Praze 7, kde vznikla urbanistická studie Bubnů – Pelčák, Reinmann – tuším, že předloni. Studie vznikla až na druhý pokus, kdy ten první – v režii IPRu – P7 shodila ze stolu. Tato nová studie vlastně jen vymezuje jak se v místě chovat – chápu ji jako regulák, které na západ od našich hranic „normální“.
Co bylo v případě P7 mimořádně důležité bylo vykoordinování ze strany vedení P7. Je tu jasně vidět, že pokud ta která městská část nepřevezme aktivně iniciativu a nedívá se na to jako na problém budování lepšího místa pro život obyvatel (synonyma si laskavý čtenář doplní sám), na rozdíl od matematicko-ekonomizujícího přístupu. Řešení této lokality předcházela velká řada mj. studentských prací a konceptů, které ověřovali možnosti a potenciály místa. Něco jako nyní vy provádíte na Střekově.
Mezi nejpozoruhodnější v rámci přípravných prací (jsme stále na P7) byl návrh výškových dominant na severu území – u nádraží po obou březích. Koncept vycházející mj. z konceptu meziválečné vládní čtvrti na tomto místě, kde by uvažované nové centrum zhodnocovalo potenciály trojské kotliny.
A ještě k této studii na Bubny – vygooglete si pro toto místo práci D3A studia, kterou dělalo taky tuším před dvěma lety (nástupce D.A.studia které dělalo výše zmíněný Generel Vltavy) . Je to práce řekl bych ještě lepší než ta Pelčákova-Rainmannova, ale i tak je ten Pelčák krokem správným směrem právě díky celkovému uchopení problematiky. A ještě – je to studie, která mj. zakládá lokalitu pro budovu filharmonie.
Zpět ke Střekovu. Toto je tedy rovina, kde se pohybujeme. Ověřujeme si co místo „snese“. Nejdřív jsem měl tendenci s vámi řešit jen centrum a veřejné prostory -abyste toho neměli příliš , ale pokud se takto postupně prokousáváme k celkovému pojetí, ještě tedy několik poznámek.
Prověřování dominant tu beru jako vstup Střekova do širších souvislostí města – srovnal bych to s těmi věžáky v trojské kotlině.
Pohled na Střekov musí vyhovovat – pokud jde o problémy vztahů – různým měřítkům. Od práce s parterem – kde jste začali - až po ono hledání adekvátního místa v kotlině uprostřed Středohoří. A někde mezi tím je problematika blokového uspořádání a domů, kterou velmi podnětně otevírá diplom, který máme jako jeden z výchozích momentů uvažování. (pokračování).
(pokračování) Pokud jde o vaši práci tady – asi nejvíc se mi libí ten koncept se zeleným centrem – varianta B. Přijde mi to sympatická protiváha náměstíčku u Činoheráku. Ale to vaše náměstíčko (park) je velkoměstské, na rozdíl od toho u Činoheráku. Zvážil bych v té variantě ale, jestli po vjezdu na Střekov z mostu odsadit uliční čáru jako naproti u soudu. Jestli po vstupu na Střekov by tu návaznost na soud neměla být spíš výšková. Zeleň by byla podél nábřeží, jasně vymezená zde něčím novým velkolepým – zas až tak vysoké by to být nemuselo -ale noblesní nábřežní – navazující na Mariánský most, zdymadla, ale i hrad Střekov – takové zpevnění nábřežní linie v rámci širší konfigurace.
OdpovědětVymazatTen park co tam uvažujete by pak byl otevřeným centrem, to mi přijde skvělé. Vymezení dvěma dalšími bloky je tam jasné. Jak provést navázání na soud je otázka. Už to tam máte naznačeno – galerie, pavilonek, barák (?) nebo tak něco. Prostě kdo tam od mostu projede, aby si někde za soudem řekl, tak a teď jsem na Střekově. Krásná by tam byla vodní plocha.
Nový blok soudu k tomu pak může přiléhat v severním bloku – nebo – možná raději - se se tim nepárejte a vybourejte severně od současného soudu(míněna ta výšková dominanta) ty baráky tam na nábřeží – stejně jsou divné - a nový soud dejte severně od toho současného nějakým dalším skvělým domem na nábřeží… Pak by totiž v rámci těch tří parcel, které především řešíme, šlo z jedné udělat park – plus ten pavilon viz výše - a na severní a východní parcele kombinovat bydlení, služby, obchody a hrály byste si tam s terasama, bydlením, výškama atd.. to vše ale už v rámci „vnitřku“ Střekova -bylo by to daleko intimnější. Vymezení Střekova – to zásadní – by proběhlo na nábřeží (podívejte se jak je to řešeno v Praze – od Palachova nám. až po Florenc).
Možná by se pak celá práce zjednodušila – z hlediska celého Ústí bychom dali prim nábřeží, kde by byly velkoměstské domy po jeho okraji, a uvnitř Střekova – podél té komunikační vnitřní osy – bychom řešili jeho vnitřní obytné kvality. Tu náměstíčko u Činoheráku, pak to, které tam koncipujete jako zelený střed nedaleko od současné budovy soudu.
Zatím cca takto.
O.B.
Ps. K tématu „urbanismus“ ještě doplňuji odkazy. Zmiňoval jsem Generel Vltavy. Zde je odkaz na práci která se k němu vztahuje:
OdpovědětVymazathttp://d3a.cz/cz/vyzkumny-ukol-praha-20-p
A zde pak vlastní Generel Vltavy. Vzhledem k tomu, že jsem se na něm trochu podílel,, dal jsem ho kompletní na web:
https://ondrejbenes.blogspot.com/2015/03/blog-post_56.html
Od stejné kanceláře – původně D.A.studio (Fiala, Rajniš, Prouza, Zima), nyní D3A(Prouza, Zima – co nyní dělají Fiala s Rajnišem netřeba zmiňovat) – je tu pak variantní úvaha k filharmonii na Vltavské:
http://d3a.cz/cz/filharmonie-na-vltavske-87-p
Vycházející z kompletní variantní studie celých Bubnů. Za pozornost stojí, jak přístup k území vychází z Generelu Vltavy z poloviny devadesátých let:
http://d3a.cz/cz/holesovice-bubny-86-p
A tato animace návrhu je vskutku podařená (pokud nic, tak alespoň jí si z celého tohoto komentáře pusťte):
http://d3a.cz/cz/animace-holesovice-bubny-urbanisticka-koncepce-90-p
Zde odkaz na finále, jak nakonec budou Bubny vypadat. Práce Pelčáka:
http://www.pelcak.cz/projekty/koncepce-urbanniho-rozvoje-holesovice-bubny-zatory-praha/
A tady pak odkaz na jejich (Pelčák) kompletní urbanistickou práci:
http://www.iprpraha.cz/budoucibubny
K řešení je v území m.j. i Rohanský most. Zde opět náhled D3A studia:
http://d3a.cz/cz/rohansky-most-95-p
O.B.
Hezký den,
OdpovědětVymazatbyl jsem "přizván" Ondřejem Benešem, předpokládám že hlavně jako "ústečák", abych sem vložil komentář, tak tak rád činím. Předně děkuji za možnost si, jestli dobře chápu, postup práce na projektu projít. Území dolního Střekova je bezpochyby z hlediska Ústí jedno ze zásadních, především z hlediska toho, zda se má město vyvýjet jako město, nebo jako jakási periferie. Analogicky s tím, zda se má město vymanit ze své pošramocené "špinavé" pověsti nebo v ní stále stát. To reflektuje i aktuální dění kolem Střekova uvnitř města (kauza Lidl apod.). Vaše urbanistické uvažovaní se mi moc líbí a nabízí celou řadu variant. Samotnému se mi také zamlouvá cesta varianty B, která vnáší do území, vyjma doplňování klasické městské struktury, i dominantní a (velko)městské prvky. To náměstíčko u Činoheráku má za mne dnes úžasné kouzlo místa, přestože je z velké části vlastně prostředím bídné. Ale je to skutečně trochu historizující nálada, intimní. Líbí se mi proto snaha doplnit někam dále po významové ose čtvrti (velko)městštější prostor parku či náměstí, s novou dominantou a dalšími prvky. To by dalo nové zástavbě jistě významový a sebevědomý impuls. U řešení dominanty by mne zajímalo prověření vzhledem k výškám centra města, mariánské skály, mariánského mostu či Střekovských sil. Umím si představit, že by nová dominanta neměla z celoměstského pohledu úplně konkurovat, ale nějak šikovně harmonicky doplňovat. Nemusí tak jít o úplně vysoký či tvarově komplikovaný dům. Jinak je určitě taky podnětný důraz na nábřeží a úvahy o domech, které ho lemují nebo mohli by lemovat, jako pokračován pohledového bloku podél Labe v místě za soudem, které dne skutečně urbanisticky "skomírá". Uměl bych si představit doplnění nějakou pevnou městskou strukturou. Dobré je uvažování o komerční vybavenosti i té občanské (škola, školka). Vše dnes zcela chybí. Soud se bude stěhovat v rámci města na Bukov, tak sním počítat nemusíme. Co bude s jeho budovami je samozřejmě velkým otazníkem. Každopádně díky za inspirativní práci a držím palce do dalšího pokračování!
Jan Hrouda