Petra Sobočíková 19.03.20

Dobrý den,

od poslední konzultace jsem se snažila (a bude třeba v tom dále pokračovat) najít ideální rozvržení konstrukčního systému s ohledem na parkování a samozřejmě uspořádání bytů se zachováním přístupů do jednotlivých sekcí domů dle prvotní rozvahy.

SITUACE:

patro 3 - BYTY:

A/ První variantou, která je taková velmi surová (a skoro se ji tu stydím nahrát) a byla spíš pro můj odhad a představu a prostorových možnostech jsem zkusila systém 6x3x6 s vloženým středním traktem se schodištěm. V tomto případě je tedy vertikální komunikace schovaná uvnitř dispozice a funguje geometrií pro všechny 4 vchody stejně. Nevýhodu vidím v tomto řešení primárně v omezené možnosti vytvářet příčně provětrané byty (potažmo byty, které nejsou orientovány pouze na sever, jak tomu v cca 3 případech na patro v této variantě je) a jejich uspořádání není nějakým způsobem jednotné.

B/ Druhá varianta počítá s prohloubením dispozice, čímž dům směrem do dvora nenavazuje přímo na sousední objekt. Tentokrát jsem volila systém 8x8 a snažila jsme se komunikační jádra umísťovat k fasádě tak, aby mi (mimo jejich prosvětlení) v krajních pozicích vycházely byty oboustranně orientované + byty s jihovýchodní orientací. Tento rastr je určitě pro skládání jednotlivých jednotek příjemnější a lépe by se s ním po patrech kombinovaly varianty dispozičních uspořádání, nicméně tím, jak se postupně mění hloubka objektu, měnila jsem v tomto případě i geometrii schodišť a nejsem si jistá, že je tohle řešení ideální. Možná by to chtělo nějaké prolnutí těchto variant dohromady?

*menší objektu umístěné na podnoži nad vjezdem do garáže jsem se zatím nezvládla dostatečně věnovat – k němu mám jednu technickou otázku – pokud by byl s celkem propojen pouze podnoží s garážemi a technická místnost (kotelna atd.) umístěna v protějším rohu parcely, měla bych pro tento menší objekt uvažovat například nějakou samostatnou, menší kotelnu, kterou by byl obsluhován?

patra -1, -2 - PARKOVÁNÍ:

Ač nějakým prostým odhadem, zatím bez přesných čísel, co se týče počtu jednotek, očekávám, že bude v objektu třeba kolem 90 parkovacích míst. Místo vjezdu do garáží poměrně jasně vychází do nejnižšího místa celé parcely, otázkou, kterou jsem si dlouze lámala hlavu bylo, jak zajistit odhadovaný počet parkovacích míst a vměstnat je + rampy do trojúhelníkového tvaru parcely.

Nakonec jsem začala uvažovat s myšlenkou, že patro -1, do kterého je přístup z přilehlého terénu by mělo jednosměrný okružní provoz s parkovacími místy po obvodu, zbytek parkovacích stání by pak obsluhoval výtah s točnou a následně automatický zakladač, s jehož použitím jsem schopna do světlé výšky 7 metrů naskládat nad sebe 3 auta, bez nutnosti jít s konstrukcí příliš hluboko pod zem. I přesto, že jsem si vědoma různých stinných stránek i ekonomické náročnosti tohoto řešení, jeví se mi jako nejefektivnější i s ohledem na složité podloží parcely.

Prostory v patře -1 by byly využity jako sklepní kóje či kolárna.

var A (-2 - s 2 výtahy - nahoru a dolů)

var A (-1)

ve variantě B/ pak nějak takto:

var B (-2 - s výtahem s točnou)

var B (-1)

patra 1, 2 – KOMERCE A TECHNICKÁ MÍSTNOST:

Jak je zřejmé z řezů, výškový rozdíl jednotlivých stran parcely je poměrně výrazný. Uvažuji tedy, že se v těch dvou patrech mezi sebou prolne část ukrytá pod zemí (opět se sklepními kójemi, ale i s technickým zázemím – kotelnou atd – u které bych ráda ještě zachovala po odděleném schodišti výstup směrem do dvora) + komerční jednotky. Na nároží vzhledem k výrazu na fasádě přemýšlím o jednotce o dvou úrovních využitelnou pro nějakou možná menší kancelář / cowork / showroom?, nicméně v tomto ohledu je poměrně složitá koordinace se schodištěm obsluhující nárožní trakt, který se kvůli maximálnímu využití komerčních prostor i maximálnímu osvětlení bytů ve vyšších patrech snažím udržet uvnitř dispozice. Zároveň zvažuji, zda by mělo větší smysl snažit se ho třeba umístit k severozápadní fasádě tak, jak jsou umístěna jádra ve variantě B/, obětovat kus komerčních prostor, ale získat tím příjemnější dispozici nejen této komerční jednotky. (to mě nejspíš čeká ve variantě C/ 😊)

Jak ulice stoupá vzhůru, v další úrovni se pak nachází další komerční prostory různých velikostí – zde je pro mě rovněž otázkou, jakým způsobem komunikační jádra v domě dělí parter a jaká velikost těchto obchodních ploch ještě dává smysl.

 var A (1 - se zkouškou prostorového uspořádání např. pro cowork)

var A (2)

A varianta B alespoň schématicky:

 var B (1)

var B (2)

ŘEZY:

Řezy jsou zpracovány pouze pro jednu z variant a v tuto chvíli spíše pro pochopení fungování jednotlivých úrovní a vazby na okolní terén.

Na závěr spíš pro úplnost a prostorovou představu velmi hrubě aktualizován výstup z minulého týdne.

Předem děkuji za vaše komentáře, připomínky a rady, kam se posunout. Určitě chci ještě zkusit další varianty organizace a uspořádání komunikačních jader a bytů tak, aby společně tvořily jednotný celek a nabídly co nejpříjemnější formy bydlení. Teď už ty další pokusy jsou trochu snáze.

Ráda bych se taky zeptala, jestli to vůbec jde, v krátkosti se nějak vyjádřit na téma orientace bytů. Je mi jasné, jaká orientace je ta "ideální" a tady strana do hlavní ulice, kde jezdí pod okny tramvaje a je orientována na severozápad to úplně není, nicméně jak s ohledem na hluk, tak proslunění mi stále připadá benefit bydlení téměř v úplném centru Brna jako významnější a dokážu si představit, že i takové byty najdou své spokojené nájemce. Vím, že jsme se o tom minulý týden s OB v krátkosti bavili, ale i přesto by mě zajímaly vaše zkušenosti a názor.