Potřebuje Střekov (novou) dominantu?
↓
I
Dotčená část Střekova je ohraničena Labem a areálem Setuzy. Při pohledu z Větruše se začnou významněji uplatňovat morfologické hranice (Mariánská skála) a další linie a dominanty (železnice, Benešův most, Mariánský most a silo). Železnice navíc "spolehlivě" rozdělí i tuto část Střekova na další dvě.
Výškové hladiny nalézáme tři: terén, dominanty a město.
Oddělení města, terénu a dominat je nejen výškové, ale i plošné.
Město při pohledu z výšky působí homogenním dojmem, narozdíl od pohledu z ulice.
V rámci vysledovaných hranic se zdá být uzavřené.
Jediné, co Střekov (kromě mostů) spojuje s okolím, jsou dominanty: ať už terénní, nebo vystavěné.
Velkou roli ve fungování Střekova hrají fyzická propojení s městem - mosty.Vnímaným propojením jsou pak dominanty. V současné době však ani toto propojení nemá větší přesah - působí v uzavřeném celku údolí.
II
Podle doporučení se snažíme ověřit, jaké výškové hladiny by měla zástavba dotčených bloků dosáhnout.
varianta A - tradiční bloková zástavba
varianta B - bodová dominanta v úrovni stávajících
varianta C - bodová dominanta převyšující hladinu morfologické hranice
varianta D - vertikální deska
varianta E - horizontální deska
varianta F - gradující dominanta
varianta G - tvarové dominanty, spojují obě části Střekova - ne pod, ale nad kolejemi
III
Srovnání: pohled z mostu E. Beneše.
varianta A - tradiční bloková zástavba
- pozice uliční čáry je k diskuzi
varianta B a C - blok a bodová dominanta
- uliční čára pro oba bloky ustoupená na úroveň budovy soudu
varianta D - vertikální deska
- volný prostor kolem
varianta E - horizontální deska
- narušení dominance sila
varianta F - gradující dominanta
- doplnění o velkorysý předprostor: náměstí, park
varianta G - tvarová dominanta
- souvislost s "dvojčetem" není ze všech ulic a úhlů zřetelná
IV
Po posouzení variant vidíme 2 směry, kterými by se území mohlo ubírat.
Zaprvé je to doplnění (tradiční) blokové zástavby, při současném zachování náměstí / parku na nábřeží naproti soudu. To je trošku v kolizi s dosavadní analýzou veřejných prostor (páteř), ale myslíme si, že bloková zástavba kolem sebe nevyžaduje volný prostor (srov. předprostor veřejné stavby).
Zadruhé, výstavba dominanty má podle našeho názoru potenciál, který je nutno dále prověřit. Jednalo by se spíše o bodovou dominantu v jednom z bloků, dosahující úrovně mostu a sila, podpořenou nižším blokem a náměstím (3. blok). Současný park na nábřeží by byl zastavěn (cca 4 patra). Tvar by měl korespondovat s gradací střekovské zástavby, kterou po předchozí analýze vnímáme (od jihu): od rodinných domů - přes maloměsto - po dominantu, která Střekov spojí s jádrem města.
V dlouhodobějším scénáři by bylo možno další vývoj Střekova injektovat, stejně jako zde, související "dominantou", lokalizovanou v místě, kde železnice přetíná Střekov na dvě části.
Milé dámy, skvěle, děkuju. Beru to jako velmi podnětný výlet, kde se těším, jakým způsobem tyto úvahy začleníte zpět do konceptu práce s veřejnými prostory Střekova – ty dva – u Činoheráku a na řešené parcele – přece jen to by měl být hlavní výstup vaší práce – pokud tedy stále ještě platí...
OdpovědětVymazatPokud jde o dominanty Střekova, přemýšlel jsem, že bych to obohatil o dva druhy analytického uvažování – prostorového a časového. Prostorové tu pro mne znamená definování si hlavních panoramatických pohledů, ze kterých se prožitek této části města skládá. Váš výkop je skvělý, pokud bychom ale chtěli být komplexní, vedle charakteristických pohledů z nábřeží by mě zajímal pohled i z míst, kde vnímáme údolí celé. Tedy nejen Střekov, ale i historické jádro Ústí. Možná někde zhora od Klíště. Nejde teď o to, zda tam jsou nějaké vyhlídky, ale že v mentální mapě obyvatel nerozlišujeme – jestli to je vidět, ale celek si postupně děláme v hlavě – buď podvědomě, což je běžné, nebo se jako architekti o něco pokoušíme vědomě a záměrně.
Časový aspekt je možná ještě zajímavější. Dominanty byly v minulosti vždy vyjádřením něčeho fakt důležitého (geologické procesy nechávám stranou…) – myslím hrad Střekov, kostely, i to chemické silo. Dnes jsme většinou ve městech v situaci, že nové dominanty nejsou samozřejmé, ale že se pro ně rozhodujeme – naše technologické možnosti jsou prostě bezprecedentní a musíme se krotit – viz Kouckého most proti Mariánské skále. Můžeme se k tomu dostávat i přes požadavky developerů na maximální zhodnocení pozemku, ale i tam bych vždy dal přednost stanovování kritérií z pohledu celku, města. Ani v Praze se to dosud moc neděje a je to škoda. Kde se to děje? Uvedl bych např. na P7 územní studii na Bubny Zátory. Budeme se tu zkusmo pokoušet stanovovat něco podobného – jak se v daném území chovat
U nových dominant – nejen těch v rámci kompozic jednotlivých bloků – nejde jen a pouze o nastolování vizuálního řádu, ale v rámci akademického cvičení si můžeme zkoušet vytvářet, nebo zvýrazňovat již existující ohniska dění ve městě, zkoušet hledat a vyvažovat nová těžiště – to je pro mne ten oslí můstek k vaší problematice veřejných prostor Střekova. Že se budete pokoušet tato ohniska a těžiště veřejných prostor - jak už jste si zkoušeli v situaci – promítat do baráků a hnát je nahoru.
Totiž - když tam máte něco jako atyp. formu nějaké veřejné stavby, udělá to s prostorovým čtením Střekova něco úplně jiného, než kdyby v podobné formě byl hotel, bytovka..
Vrátím se na začátek mého příspěvku – pokuste se najít společný jmenovatel pro práci s veřejnými prostory a pro práci s dominantami – abyste si dali dohromady nějaké obecné zákonitosti, které když v území budou splněny, tak práce s veřejnými prostory i baráky dopadne dobře.. A při tom všem se stále koncentrujte především na to to samotné jádro Steřkova.
O.B.